Rozúčtování nákladů na vytápění a příprava teplé vody

porovnání vyhl. č. 372/2001 a č. 269/2015

Rozúčtování, a následné vyúčtování nákladů spojených s centralizovaným zásobováním vlastníků jednotek teplem a teplou vodou, patří k nejvíce kontroverzním bodům hospodaření každého bytového domu, který využívá služeb dodavatele CZT, nebo domu, který vlastní kotelnu a tyto služby vlastníkům jednotek poskytuje.

Žádný z vlastníků nikdy nebude spokojen s platbou za teplo, neboť skutečnou spotřebu tepla ovlivňuje celá řada faktorů. Od vlivu klimatických, přes umístění bytu až po způsob vytápění bytu. Stejně tak ovlivňuje celkové náklady na vytápění chování sousedů, kteří buď svůj byt přetápějí, nebo naopak nedotápějí.

Cílem tohoto článku není „vymyslet“ objektivní způsob výpočtu nákladů, to ani nejde. Cílem je upozornit na rozdíly mezi současně platnou vyhláškou č.372/2001 Sb., kterou se řídí rozúčtování nákladů na letošní topnou sezónu, a vyhláškou č.269/2015 Sb., podle které se bude již rozúčtovávat topná sezóna 2016/2017. Hlavní rozdíly jsou uvedeny zde:

V souvislosti s novou vyhláškou je také nutné upozornit na novelizaci zákona o službách č. 67/2013 Sb., která nabyde účinnosti k 1. 1. 2016 a o které jsme vás informovali již v minulém čísle elektronického zpravodaje. Tento zákon mimo jiné upravuje i „sankční“ rozúčtování pro příjemce služeb, kteří neumožnili instalaci měřidel nebo jejich odečet a to tak, že u tohoto příjemce činí spotřební složka trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky. S výpočtem spotřební složky pak zákon odkazuje na prováděcí vyhlášku 269/2015 Sb.

Rozdíly v nákladech na vytápění nesmí překročit limity dané zákonem jako minimální (pod 20 % průměrné odečtené spotřeby) a maximální (nad 100 % průměrné odečtené spotřeby). V případech překročení pak poskytovatel služby musí provést úpravu výpočtové metody. Všichni, kteří budou mít spotřebu o 20 a více procent nižší než je průměrná spotřeba, zaplatí 80 % průměrné spotřeby (připlatí si i za nenaměřené teplo), naopak ti, kteří protopí dvojnásobek průměrné spotřeby a více (překročí hranici 100 % průměru), zaplatí jen za dvojnásobek průměrné spotřeby. Ačkoliv je tento systém pro příjemce s vyšší naměřenou hodnotou opticky výhodnější, připlatí si za teplo víc, než tomu bylo v roce 2015.

Na závěr ještě drobné upozornění

Vyhlášku 269/2015 Sb. i novelu zákona č. 67/2013 Sb. bude možné použít až pro rozúčtování za rok 2016, změny se tedy fakticky projeví až ve vyúčtování, které příjemci služeb obdrží v roce 2017. Pro rozúčtování tepla a teplé vody za letošní rok 2015 využijete vyhlášku č. 372/2001 Sb.

Autoři článku:

Eliška Franková

Ing. Vladislav Hrdlička

Pro náš dům, z. s.